rokem, vnímám tu velkou úrodu, která je s touto pedagogikou spojena. Nelze zaznamenat každý posun a úspěch dětí, celistvě mi však vychází, že Montessori pedagogika dává dítěti výborný základ pro to, aby se jednou stalo samostatně myslící bytostí, která vnitřně přijme dobré hodnoty a normy pro kvalitní život. Nejenže děti vychovávané Montessori principy mají touhu po vzdělání, rozumí věcem, aniž by se je musely učit mechanicky, ale především, a to je pro mě nejdůležitější přínos, to má velký vliv na jejich osobnostně sociální vývoj. Z výzkumu jasně vyplývá, jak velký vliv má rodinné prostředí na dítě a jeho komunikaci jak s učitelem, tak i se svými Florenci montessori školce vrstevníky. Děti z rodin, kde se uplatňuje demokratický způsob výchovy, jsou schopny samostatně řešit své konflikty, dovedou se orientovat v každodenních situacích a po emoční stránce dosahují daleko vyrovnanějších výsledků. Děti, které vyrůstají v autoritativním rodinném prostředí, uplatňují vůči ostatním podobný způsob zacházení. Dítě, na které je vyvíjen ať už psychický nebo fyzický nátlak, mnohdy Florenc stejným způsobem řeší vlastní životní situace. Není schopno respektovat ostatní, neboť ani s ním není zacházeno s úctou. Montessori Náměstí Republiky pedagogika podporuje dětskou kreativitu, samostatnost, soustředěnost, ale i schopnost porozumět svým vlastním emocím. Mnoho rodičů a vychovatelů klade důraz na inteligenční rozvoj dítěte, už se však zapomíná na rozvoj emoční stránky. Jestliže je dospělý dobrým montessori školka Florenc
průvodcem při poznávání dětského nitra, je pak dítě schopné reagovat s klidem a rozvahou na rozličné životní situace. Naopak autoritativně vychovávané dítě nebylo schopno vyhodnocovat situace patřičným způsobem. V takovém případě se u dítěte objevovala jistá Hlavní nádraží emoční nevyspělost, která měla za následek psychickou nevyrovnanost. V metodě Montessori se klade důraz na upozadění učitele. Tím se montessori školky Florenc dítě dostává do středu dění a dostává tak možnost svobodně, dle svých individuálních potřeb, vyhodnocovat věci a dění okolo sebe. Ukázalo se, že v běžných školkách, kde jsou věci uzpůsobeny poměrně chaotických způsobem a kde se nerozlišují individuální schopnosti každého dítěte zvlášť, se dítě více přizpůsobuje kolektivnímu jednání a těžko prosazuje vlastní názory a myšlenky. Ukázalo se, Křižíkova že ani doba, kterou navštěvují děti Montessori školky, není tak zásadně určující. Děti, které vychází z nerespektujícího rodinného prostředí, se hůře přizpůsobují chodu třídy, než děti, i v případě že jsou teprve nováčky ve třídě, které vyrůstají v rodinném florencké pražské masážních