Jiné projevy Zajímavé zjištění bylo, že i některé děti vnímají při těchto situacích důležitou intimitu se svým protivníkem. Při montessori školky Muzeum společném programu na elipse vznikl konflikt mezi dvěma dětmi, přičemž učitelka je vyzvala k upřímnému vyříkání si, jak se cítí. Jedno z nich samo vyjádřilo, že by k tomu potřebovalo své soukromí, odešli do koupelny, za minut se vrátili oba s úsměvem na tváři. Josef jakožto nejstarší z celé třídy má u dětí velkou autoritu a respekt. Občas má představu o tom, co se teď bude dělat. V okamžiku, kdy to není podle jeho představ, projevuje se uraženě, odejde z místnosti. Nejčastěji bývá v konfliktu s Vojtěchem, všimla jsem si, jak se Muzeum téměř pokaždé, když jsem prováděla výzkum, v něčem poměřovali. Proto neustále řeší, kdo je vyšší, kdo je starší, kdo má montessori školky Muzeum vyšší lahvičku na pití, kdo kde bude první apod. U Vojtěcha a Josefa je speciálně důležité vést je k tomu, aby si přímo sobě navzájem řekli, co teď řeší. Zvláště Josef má pak tendence řešit svůj konflikt útěkem, odejde z místnosti, urazí se. Většinou, když se je snažila paní učitelka vést k upřímnosti sobě navzájem, mělo to pozitivní dopad. Postupem času jsem i analyzovala, že už to kluci zvládají lépe bez pomoci dospělého, dokonce začínají přijímat i to, že člověk často bývá i poslední. Při posledním natáčení Hlavní nádraží došlo k situaci, kdy děti seděly na elipse, vítaly se navzájem, když v tom Vojtěch vznesl nápad, že se každý někoho na něco zeptá.
Postupně padaly otázky typu Co se ti dnes ve školce líbilo, Jak se cítíš, Jak Ti chutnala dnešní svačina apod. Pak byl na řadě samotný Vojtěch a začal povídat Pepi, víš, já nemám rád, když se urazíš a řveš na mě. Josef ho trpělivě poslouchal a pak přijal jeho slova a jen dodal Já vím, promiň Vojtíšku. Bylo pro mě fascinující, jak jsou děti schopny popsat i negativní věci velmi asertivně a zároveň Muzeem montessori školka přijmout i kritiku. Vojtěch a Josef se sice navzájem srovnávají, na stranu druhou si i velmi pomáhají. Společně hledají morální normy, debatují o tom, co je dobré, co ne. Mnohdy mi připadá, že jsou děti rozvážnější než dospělí. Společné hledání dobrých hodnot vypadalo následovně Pepi, jak děláš, že ovládáš svůj mozek a nebiješ ostatní Jelikož Josef vychází z křesťanské rodiny, odpověděl výměny autoskly Praha 1 Muzeum