jelikož zahrnuje veškeré dorozumívací prostředky neslovní podstaty, tedy různé pohyby hlavy a těla, postoj těla, mimiku, posturiku, haptiku doteky, proxemiku vzdálenost mezi mluvčími a zaujímání prostorových pozic, atd. Podstatným rozdílem mezi verbální a neverbální komunikací je, že verbální ve své mluvené podobě je vždy doprovázena tou neverbální, naopak neverbální může být realizována samostatně Klenková, J., J. Křivohlavý tento způsob komunikace přirovnává k tzv. řeči beze slov. Od řečových schopností se poté odvíjí i dovednost adekvátně užívat jazyk, který lze chápat jako soustavu zvukových a druhotných dorozumívacích prostředků znakové Národní třída povahy, schopný vyjádřit veškeré vědění a představy člověka o světě a jeho vlastních vnitřních prožitcích Klenková, J., s. Každý montessori školku Národní třídou jazyk má svá sémantická, fonetická, fonologická a gramatická pravidla a každá lidská společnost i ty nejprimitivnější národy mají montessori školkami Národní třídě svůj svébytný jazyk, který si od narození osvojují, a pak jej běžně užívají. Jazyk je tedy oproti řeči procesem společenským. Rozvoj komunikačních kompetencí Umění vést rozhovor požadovaným a přínosným směrem pro všechny zainteresované strany není jednoduché. Tyto komunikační kompetence, lze dle I. Bytešníkové s. chápat jako schopnost využívat jazykových prostředků v reálných podmínkách Můstek komunikačního kontextu a pro určité komunikační účely. Dle J. Klenkové s. naopak jako schopnost vědomě užívat jazyk jako složitého
komunikačního systému znaků a symbolů ve všech formách. Komunikační kompetence jsou i v rámci Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání součástí tzv. klíčových kompetencí, které lze souhrnně pojímat jako soubor určitých vědomostí, dovedností Národní třídy školka montessori a návyků, který by si dítě během předškolní edukace mělo osvojit a během dalšího vývoje dále prohlubovat a rozšiřovat. Rozvoj Karlovo náměstí komunikačních kompetencí prolíná všemi vzdělávacími oblastmi Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a svět, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, nejvíce však prostupuje oblastí Dítě a jeho psychika, kdy je konkrétně rozvíjena v rámci kategorie Jazyk a