Montessori školky Praha 9 Vysočanská

sociálního vývoje bychom v předškolním období měli v praxi uvádět zejména formou hry, která je pro předškolní děti zcela nezbytnou a přirozenou součástí jejich osobnostního rozvoje, a navíc je i pro rodiče, pedagogy a jiné odborníky významným diagnostickým nástrojem. Z Vysočanská hlediska klasifikace her lze vycházet z pojetí různých autorů, např. I. Čepičková třídí hry dle obsahu na hry tvořivé a hry s pravidly. Hry tvořivé si děti vytvářejí z vlastní iniciativy, volí si námět a obsah hry dle svých zkušeností a potřeb a sami si k tomu vybírají potřebné pomůcky a spoluhráče. Řadí se sem hry námětové, dramatizující a konstruktivní. Hry námětové jsou pro předškolní děti montessori školka Vysočanskou nezbytnou součástí rozvoje, jelikož se jejich prostřednictvím mohou vžít do různých rolí, zejména do role svých rodičů, různých profesí či pohádkových postav. Hry dramatizující zahrnují zejména činnosti s maňásky či loutkami, naopak konstruktivní především hry s montessori školky Vysočanská kostkami, skládankami, stavebnicemi či s přírodním materiálem. Hry s pravidly už svůj jasně daný a pro všechny účastníky závazný Českomoravská systém mají, a jelikož jej děti musí respektovat a přijímat případné úspěchy, rozvíjí to jejich sebevědomí, morálku a vůli. Patří sem hry pohybové a didaktické. Pohybové hry procvičují nejen motoriku dítěte, ale i jeho sebeovládání, samostatnost a spolupráci. Hry didaktické slouží k rozvíjení kognitivních schopností dítěte, k zpřesnění a upevnění nabytých poznatků, pochopení vzájemných

vztahů, souvislostí, příčin a následků. Dle oblasti, na kterou se nejvíce zaměřují, dělíme tyto hry dále na činnosti pro rozvoj smyslového vnímání, hry intelektové, na rozvoj řeči či aktivity podporující sebepoznání dítěte a spolupráci ve dvojici či skupině Čepičková, I., S koncem předškolního období souvisí i problematika školní zralosti a připravenosti. Školní zralost lze chápat jako stav Vysočanské montessori školku dozrávání centrální nervové soustavy, což s sebou přináší řadu kvalitativních i kvantitativních změn ve všech oblastech. Naopak Kolbenova školní připravenost lze charakterizovat jako určitou schopnost dítěte přijmout roli žáka a vypořádat se úspěšně s různými počátečními úskalími, které s sebou přináší vstup do základního vzdělávání Vágnerová, M., Vývoj řeči dítěte v jednotlivých jazykových rovinách V rámci vývoje řeči rozlišujeme dvě hlavní stadia a to přípravné předřečové stadium a stadium vlastního vývoje řeči. Přípravné stadium je realizováno v rámci čtyř fází a to obdobím křiku, broukání, obdobím žvatlání a rozumění řeči a to montessori školky Vysočanská během prvního roku života. Ke konci prvního roku života u intaktních dětí zpravidla nastupuje stadium vlastního vývoje řeči, do kterého Klíčov dle I. Bytešníkové spadá období emocionálně volní, egocentrické, asociačně reprodukční, rozvoje komunikační řeči, logických pojmů a vysočanské pražské cvičení pro děti

montessori školkou Vysočanské