Montessori školky Praha 5 Stodůlky

přidělané a snaží se chodit. Podaří se to pouze Terce, Verči a Jakubovi. Dětem dělalo docela problém na chůdách chodit. Nejdříve to chtěly zkusit všechny, ale když viděly, že to zprvu dělalo problém i Jakubovi, nej staršímu chlapci, mnozí to nakonec vůbec nevyzkoušely. Objevovaly se také hry na soustředění. Při hře pohádky O perníkové chaloupce byla Bára ježibabou, otočená čelem ke svému domečku a děti se potichu snažily k domečku dostat. Když se však Bára otočila, musely zkamenět, aby je neviděla pohnout se. Mnohým dětem však montessori školky Stodůlky dělalo takové soustředění potíže. Spíše pomalu couvaly dozadu, než aby opravdu ztuhly. Hry založené na rytmu se objevovaly také v Praha 13 řízené části. Děti často vytleskávaly slabiky slov, rytmus písničky nebo básničky. Ptá se, který den nám dneska končí. Adámek uhodne, že leden Pak se přivítají, a protože je y kruhu nový chlapec, Katka pošle balónek, děti se představují a pak si své jméno vytleskají Bára se ptá, co by mohlo být ve sklenici, kterou drží v ruce. Děti odpoví, že okurky. Společně šije vytleskají nad hlavou A Lužiny pak se ptá na lokomotivu. Davídek jde na obrázku ukázat, co si myslí, že je lokomotiva. Všechny děti ukazují správně. Zkoušejí si jí vytleskat Pak následuje poslední hra, na obrázku jsou postavy myslivce, karkulky a babičky. Děti hádají, na jaké písmeno dané slovo začíná, a z tabulky s abecedou hledají správné písmenko. A slovíčko pak vytleskávají po slabikách a hádají, kolikrát tleskli. montessori školku Stodůlky

Nejčastěji se využívá rytmika v souvislosti s tleskáním. Děti si vytleskávaly počet slabik, následně bylo vždy nějaké dítě vyvoláno, aby řeklo, kolikrát tlesklo. To si pak slovo vytleskalo ještě jednou a u toho spočítalo správný počet. V jedné elipse se objevil případ, montessori školky Stodůlky kdy si děti slovo vyskákaly. Tlaskání je však pro děti nejjednodušší. Nemusí u toho vykonávat složitý pohyb a soustředit se tak na masáže Praha 5 Stodůlky

školka montessori Stodůlkách

správnou rytmiku. Hojně se objevovaly také hry smyslové. Podobně jako v individuálním programu s písmenky v rámci zrakových her tomu bylo i v řízené části, kdy děti měly po třídě na papíře pověšené kontinenty a děti je podle barev hledaly. Tato aktivita se jim velmi líbila a dopředu je hnala motivace najít obrázek jako první. Čichové hry se uplatnily většinou hned na začátku elipsy, kdy se dětem učitelky Luka snažily naznačit hlavní prvek pohádky, která se bude hrát. Sednou si dokola, zavřou oči a Bára jim dává čichnout ze sáčku. Děti mají Butovice zavřené oči a přemýšlí, co cítily. Bára pošle balónek a každý postupně řekne, co cítili. Jirka cítil cukr, Lukáš taky cukr, Kuba něco podobného medovníku, Monička jako dort, Verča cítila perník, Nikol to vonělo jako cukr, Markétě to připomnělo skořici, Bety taky skořici. A děti správně vydedukují, že šlo o perník, a že se bude hrát pohádka O perníkové chaloupce Pak jim dává čichnout octa. Nikol řekne olej, Tomáš ocet, Verča s Milanem olej. V obou případech se dětem hra velmi líbila. Kromě nej menších dětí měli všichni oči Stodůlkami montessori školkám opravdu zavřené a snažili se poctivě přijít na to, co cítí. Byl vidět rozdíl v mimice obličeje, když čichli k perníku a k octu. Všechny