převážně dětem od tří, do šesti let. Pokud se výuka smyslů uplatňuje u dětí starších, můžeme se setkat s obtížemi a výsledek montessori školce Kněževsí nemusí být obdobný Montessori, M. Ad c Řeč Dítě absorbuje jazyk z prostředí, ve kterém citlivě vnímá každý řečový projev. Síla slova je obdivuhodná. Dovede pohladit i urazit, obveselit i zarmoutit, vyléčit a někdy i ublížit. Šebestová V., Švarcová J. s. K. Rýdl rozděluje shodně s M. Montessori senzitivní fáze řeči podle věku na dvě období roku, kdy dochází k osvojení si slov a vět vmluvené Blatiny řeči. V druhém období do šesti let věku dítěte dochází k upevňování již získané řeči, obohacování slovní zásoby a přípravě na psaní a čtení. Do nástupu povinné školní docházky by tato fáze měla být ukončena. V technice nácviku psaní podrobuje M. Montessori kritice metodu E. Sequina a navazuje na něj. Samotnému psaní předchází kreslení, nácvik úchopu psacího náčiní a podpora jemné motoriky u praktických dovedností a pomůcek smyslového materiálu. V samotné výuce psaní se M. Montessori inspirovala Sequinem a Itardem, tedy za základ psaní považovala nácvik čar, rovných i zakřivených, avšak nikoli formou pracovních listů a neustálého opakování, ale formou hry, práce Bílá Hora s pomůckami, kresby. V oblasti pochopení tvaru písmen však zvolila jednodušší metodu. Oproti geometrickému popsání písmena, tedy sestrojení krasopisného obrazu pomocí křivek a úseček, volila princip nápodoby. Písmena z počátku nejsou dokonalá, ale dítě zažívá montessori školek Kněževes
pocit úspěchu při napsání prvních písmen, slov. Až později se dítě snaží písmo zúhlednit. Úsilí, o kterém jsme se domnívali, že je Praha 17 nezbytné k tomu, aby se člověk naučil psát, je naprosto falešné, protože nemá souvislost se psaním, ale se způsobem výuky psaní, shrnuje kněževeský pražský mzdové účetnictvím